Otázka 1. Zda je dovoleno se hlásit ke komunistickým stranám nebo je podporovat?
Odpověď: Ne. Komunismus je materialistickýa protikřesťanský. Vůdcové komunistů, ačkoliv někdy sami tvrdí, že neútočí proti náboženství, ve skutečnosti – naukou nebo činem – ukazují, že jsou nepřátelští vůči Bohu, pravému náboženství a Kristově církvi.
Otázka 3. Zda v Krista věřící, kteří se toho vědomě a dobrovolně dopustí, mohou být připuštěni ke svátostem?
Odpověď: Ne. To odpovídá obecným principům, podle nichž se svátosti neudělují nedisponovaným.
POZNÁMKY:
Proto všichni katolíci, kteří volí komunistickou stranu (což je způsob podpory), kteří se k této straně připojí nebo píší prokomunistické knihy resp. vydávají takové časopisy, jsou vyloučeni od svátostí.
Tento dekret Svatého oficia Pia XII. potvrdil v roce 1959 Jan XXIII.: je stále v platnosti.
Komunismus odsoudili papežové Pius IX., Lev XIII., svatý Pius X., Pius XI., Pius XII., Jan XXIII., Pavel VI., 2. vatikánský koncil a Jan Pavel II.
Katolická církev už více než 100 let odsuzuje komunismus, socialismus, jakýkoli materialismus a hmotné egalitářství.
Trestem pro ty, kdo neuposlechnou zákazu podpory komunismu (nebo jeho
variant) v jakémkoli ohledu (včetně volby
filo-komunistických stran), je automatická exkomunikace.
„Náboženský socialismus nebo křesťanský socialismus jsou rozporné termíny: nikdo nemůže být současně dobrým katolíkem a pravým socialistou.“ (Pius XI.)
„Názory, které komunisté hlásají, olupují člověka o svobodu, která je základem pravidla, podle něhož život se má prožívat duchovně. Berou mu také jeho lidskou důstojnost a všechno, co by mohlo být jeho mravní oporou [...] Kromě toho tyto názory neuznávají a popírají všechny nedotknutelné jistoty lidského života. [...] Jak by dopadla společnost,
která by se opírala o takové materialistické zásady? Určitě by se stala společností, jejíž soudržnost by udržovaly pouze hospodářské
potřeby. Jejím jediným úkolem by byla společná výroba. Měla by jediný smysl: užívat plody života v co nejblahobytnějším světě slastí, v němž každý ‚by pracoval podle svých schopností a dostával by, co potřebuje‘. [...]
Zkrátka, komunisté se snaží zavést nový pořádek a nový, lepší způsob života, tak jak oboje pouze slepě vyplývá z přirozeného vývoje: tedy ‚společnost, která z tohoto světa vypudila Boha‘.“
(Pius XI., Divini redemptoris)
http://res.claritatis.cz/file.html?id=98
Odpověď: Ne. Komunismus je materialistickýa protikřesťanský. Vůdcové komunistů, ačkoliv někdy sami tvrdí, že neútočí proti náboženství, ve skutečnosti – naukou nebo činem – ukazují, že jsou nepřátelští vůči Bohu, pravému náboženství a Kristově církvi.
Otázka 3. Zda v Krista věřící, kteří se toho vědomě a dobrovolně dopustí, mohou být připuštěni ke svátostem?
Odpověď: Ne. To odpovídá obecným principům, podle nichž se svátosti neudělují nedisponovaným.
POZNÁMKY:
Proto všichni katolíci, kteří volí komunistickou stranu (což je způsob podpory), kteří se k této straně připojí nebo píší prokomunistické knihy resp. vydávají takové časopisy, jsou vyloučeni od svátostí.
Tento dekret Svatého oficia Pia XII. potvrdil v roce 1959 Jan XXIII.: je stále v platnosti.
Komunismus odsoudili papežové Pius IX., Lev XIII., svatý Pius X., Pius XI., Pius XII., Jan XXIII., Pavel VI., 2. vatikánský koncil a Jan Pavel II.
Katolická církev už více než 100 let odsuzuje komunismus, socialismus, jakýkoli materialismus a hmotné egalitářství.
Trestem pro ty, kdo neuposlechnou zákazu podpory komunismu (nebo jeho
variant) v jakémkoli ohledu (včetně volby
filo-komunistických stran), je automatická exkomunikace.
„Náboženský socialismus nebo křesťanský socialismus jsou rozporné termíny: nikdo nemůže být současně dobrým katolíkem a pravým socialistou.“ (Pius XI.)
„Názory, které komunisté hlásají, olupují člověka o svobodu, která je základem pravidla, podle něhož život se má prožívat duchovně. Berou mu také jeho lidskou důstojnost a všechno, co by mohlo být jeho mravní oporou [...] Kromě toho tyto názory neuznávají a popírají všechny nedotknutelné jistoty lidského života. [...] Jak by dopadla společnost,
která by se opírala o takové materialistické zásady? Určitě by se stala společností, jejíž soudržnost by udržovaly pouze hospodářské
potřeby. Jejím jediným úkolem by byla společná výroba. Měla by jediný smysl: užívat plody života v co nejblahobytnějším světě slastí, v němž každý ‚by pracoval podle svých schopností a dostával by, co potřebuje‘. [...]
Zkrátka, komunisté se snaží zavést nový pořádek a nový, lepší způsob života, tak jak oboje pouze slepě vyplývá z přirozeného vývoje: tedy ‚společnost, která z tohoto světa vypudila Boha‘.“
(Pius XI., Divini redemptoris)
http://res.claritatis.cz/file.html?id=98
Žádné komentáře:
Okomentovat